Odpoveď:
Nevýhodou této metody je její nepřesnost a to, že jí lze určit stáří pouze u organických materiálů – živočichů jídla nebo dřeva. Metoda také určuje stáří materiálu – deska jako podklad pro malbu (kdy byl poražený strom, ne stáří namalování malby), papíru, pergamenu (kdy zemřela ovce, ne kdy byl pergamen napsán) Jednak nelze určovat přesné stáří vzorků jejichž reálné stáří přesahuje zhruba 50 000 let – v extrémních případech 100 000 let, protože obsah 14C poklesne na příliš nízkou úroveň, stejně tak není možné určit méně než 100–200 let stáří vzorku. Statistický rozptyl v jakém vychází datace podle této metody je v řádech desítek až padesáti let. Nepřesnost se pak může pohybovat okolo 1–5 %. Další nevýhodou radiokarbonové metody je, že je to metoda destruktivní, vzorek kosti se spálí (na čistý uhlík) a zjišťuje se aktivita vzorku – ke kolika radioaktivním rozpadům dojde (zhruba za 10 h).
Původní metoda vychází z předpokladu, že koncentrace 14C je stálá. Ve skutečnosti však tato koncentrace kolísá. Později byla proto metoda korigována a průměrována zejména pomocí dendrochronologie, ale i dalších metod. Je proto třeba kontrolovat, jestli údaje uvedené u vzorků představují syrová data (obvykle označovaná jako BP – before present, definováno jako „před rokem 1950“), nebo data už přepočtená na běžný letopočet (označována jako BC – před Kristem). Data z druhé poloviny 20. století jsou silně ovlivněna jadernými testy, které výrazně zvýšily dočasně obsah 14C. Naopak vzorky z míst, kde je do organismů vestavěn uhlík z fosilních zdrojů (CO2 vzniklý spálením uhlí nebo ropy), se mohou jevit jako starší.
Nadväzujúca otázka: Copy paste?gratulujem.Kde máš zdroj?opísal si ale len Carbon dating metódu.nepresnosť 1-5%.čo si chcel?prepočet presne na sekundy aj stotiny?K čomu by to bolo dobré?priblizna hodnota úplne stačí.
Odpoveď:
Zdroj je wikipédia.
Z toho textu vyplýva nie len nepresnosť, ale aj to, že je to diskutabilná metóda ako taká, keďže tie hladiny C sa líšili, mohli, nemuseli, atď. Tým by sa tie „hodiny“ zrýchľovali, spomaľovali. Už teraz je jasné, že tie hladiny uhlíka neboli rovnaké stále. To je zas len ďalšia hypotéza. Nemôžeš tým merať anorganické materiály, ani staršie ako 50.000 rokov, a porovnávaš tie vzorky so vzorkami spred 5.000 rokmi, čo sú najstaršie organické zachovaniny – múmie a pod. Proste, špekulácia za špekuláciou.
Nadväzujúca otázka: 15%odchýlka tiež úplne stačí…aspoň to nebudú také iracionálne tvrdenia,ako že Rámov most má dva milióny rokov.
Odpoveď:
Podľa Védskych datovaní, tých 2 milióny, to bolo ešte nedávno…
K tým tvojim datovaniam a „dôkazom“…
http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2005/11/30_fp.shtml
