“Ten, kdo ví, že hmotné štěstí (karma) – ať už dobré či špatné, v tomto či příštím životě, na této či nebeských planetách – je dočasné a zbytečné a že inteligentní člověk by se neměl snažit si těchto věcí užívat, a dokonce na ně ani pomýšlet, je znalcem vlastního já. Tato seberealizovaná osoba velice dobře ví, že právě hmotné štěstí je příčinou trvající hmotné existence a zapomnění na své původní přirozené postavení.”
V tomto piatom pokračovaní Teórie všetkého začínam konečne rozoberať samotné védske princípy. Keď si ich...
ČÍTAŤ VIAC
