„Prahlāda Mahārāja řekl: Naslouchání a zpívání o transcendentálním svatém jménu, podobě, vlastnostech a zábavách Pána Viṣṇua, jakož i o všem, co k Němu patří, vzpomínání na ně, sloužení Pánovým lotosovým nohám, uctívání Pána šestnácti předměty, modlení se k Němu, jednání v roli Jeho služebníka, považování Pána za svého nejlepšího přítele a odevzdání všeho Jemu (neboli sloužení tělem, myslí a slovy)—těchto devět procesů je uznáváno za čistou oddanou službu. Ten, kdo zasvětil svůj život službě Kṛṣṇovi těmito devíti metodami, je nejučenější ze všech, neboť si osvojil úplné poznání.“
Porovnanie metód poznávania západnej materialistickej vedy a východného transcendentálneho...
ČÍTAŤ VIAC
