„Duše, živá bytost, neumírá; je věčná a neměnná. Je prostá hmotného znečištění, a má tak přístup kamkoliv, v hmotném i v duchovním světě. Vyznačuje se plným vědomím a zcela se liší od hmotného těla. Jelikož je ale svedena následkem zneužití své nepatrné nezávislosti, je nucena přijímat jemnohmotná a hrubohmotná těla vytvořená hmotnou energií, a tím pádem podléhat takzvanému štěstí a neštěstí v hmotném světě. Nikdo by proto neměl naříkat nad tím, že duše opustí tělo.“
Otroci stavali palác pre panovníka. Boli unavení, zničení a nenávideli otroctvo. Ani tí, ktorí ich bičovali,...
ČÍTAŤ VIAC
