„Členové shromáždění oslovili Pána: Jsi jediným útočištěm všech trpících v této obrovské pevnosti podmíněné existence, kde čas jako had neustále číhá na příležitost uštknout. Svět je plný jam takzvaného štěstí a neštěstí a dravých zvířat připravených zaútočit. Plameny nářku v něm nikdy nepohasínají a fata morgána falešného štěstí bez ustání láká, ale neposkytuje útočiště. Hlupáci podléhají opakovanému rození a umírání a klesají pod tíhou svých takzvaných povinností. Doba, kdy přijmou útočiště Tvých lotosových nohou, nám není známá.“
V tomto svete podmienené bytosti považujú za šťastie jednoducho dočasné zabudnutie na utrpenie hmotnej...
ČÍTAŤ VIAC
