„Můj milý králi, žena, která je zpočátku velice přitažlivá, ale nakonec působí velké potíže, je stejná jako květina, která nás zpočátku také přitahuje, ale nakonec je nevábná. Živá bytost se se ženou zaplétá do chtivých tužeb a užívá si sexu, stejně jako vychutnáváme vůni květu. Takto člověk tráví svůj rodinný život uspokojováním smyslů, od jazyka až po genitálie, a myslí si, že je velice šťastný. Spojený se svou manželkou, zůstává neustále pohroužen do takových myšlenek. Velice rád poslouchá hovory své ženy a dětí, které jsou jako sladký bzukot čmeláků létajících z květu na květ a sbírajících med. Zapomíná, že před ním je čas, který mu s plynoucími dny a nocemi ukrajuje z délky života. Nevidí, jak se jeho život postupně krátí. Jen se to pokus pochopit. Jsi v povážlivém postavení a nebezpečí ti hrozí ze všech stran.“
Jedným z hlavných „výdobytkov“ postmodernizmu je upustenie od hľadania pravdy ako takej, pretože pravda...
ČÍTAŤ VIAC
