„Když osoba pochopila dočasnou, klamnou povahu hmotných vĕcí a na základĕ toho odvrátila svůj pohled od klamu, mĕla by zůstat prostá hmotných tužeb. Díky zažívání štĕstí by duše mĕla zanechat hmotného mluvení a jednání. Jestliže nĕkdy musí pozorovat hmotný svĕt, mĕl by mít na pamĕti, že to není konečná realita, a že se ho proto vzdal. Díky tomuto neustálému vzpomínání až do smrti již nikdy neupadne do klamu.“
V tomto piatom pokračovaní Teórie všetkého začínam konečne rozoberať samotné védske princípy. Keď si ich...
ČÍTAŤ VIAC
