„Když osoba pochopila dočasnou, klamnou povahu hmotných vĕcí a na základĕ toho odvrátila svůj pohled od klamu, mĕla by zůstat prostá hmotných tužeb. Díky zažívání štĕstí by duše mĕla zanechat hmotného mluvení a jednání. Jestliže nĕkdy musí pozorovat hmotný svĕt, mĕl by mít na pamĕti, že to není konečná realita, a že se ho proto vzdal. Díky tomuto neustálému vzpomínání až do smrti již nikdy neupadne do klamu.“
Téma tohto textu nemusí byť pre každého príjemná, ale verím, že je potrebná. Zmienime sa o možných...
ČÍTAŤ VIAC
