„I já jsem takto zmatený, ó všemocný Pane, a pošetile považuji své tĕlo, dĕti, domov, manželku, peníze a následovníky za skutečné, třebaže jsou přitom stejnĕ neskuteční jako sen.“
„Tak jsem mylnĕ považoval dočasné za vĕčné, své tĕlo za vlastní já a zdroje utrpení za zdroje štĕstí a snažil jsem se nacházet potĕšení v hmotných dualitách. Takto jsem byl pokrytý nevĕdomostí a nedokázal jsem rozpoznat Tebe jako pravý cíl mé lásky.“
„Odvrátil jsem se od Tebe, stejnĕ jako hlupák přehlédne vodní nádrž zakrytou rostlinami, které v ní rostou, a žene se za fatou morgánou.“
Śrīmad-Bhāgavatam 10.40.24 & 10.40.25 & 10.40.26
Aj keď je posvätný zvuk Óm často spájaný s impersonalistami (pseudoezoterikmi, ktorí považujú Pravdu za...
ČÍTAŤ VIAC