“Když člověk vidí nebo slyší o nějaké situaci a rozjímá a spekuluje o ní, pohltí ho to natolik, že si přestává všímat svého současného těla. Podobně v noci přivádějí myšlenkové pochody člověka do stavu, kdy se mu zdá, jak žije v jiných podmínkách a jiných tělech, a na své skutečné postavení zapomíná. Stejným způsobem opouští živá bytost své současné tělo a přijímá další (tathā dehāntara-prāptiḥ).”
Hoci hovoríme o stvorení, musíme chápať, že neexistuje žiaden „záznam“, kedy samotná živá bytosť...
ČÍTAŤ VIAC
