„Jak se může člověk, který miluje členy své rodiny a neustále chová jejich podoby v srdci, vzdát jejich společnosti? Zvláště manželka je velmi laskavá a soucitná a vždy v ústraní těší svého manžela. Kdo by se dokázal zříci tak drahé a milující ženy? Žvatlání malých dětí je velice příjemné naslouchat a milující otec neustále myslí na jejich sladká slova. Jak by je mohl opustit? Staří rodiče, synové a dcery jsou mu také nesmírně drazí. Dcera je otci zvláště drahá, a když žije v domě svého manžela, otec na ni neustále myslí. Kdo by se zřekl této společnosti? K domácnosti kromě toho patří množství zdobeného nábytku a rovněž zvířata a služebníci. Kdo by se mohl vzdát takového pohodlí? Ulpívající hospodář je jako housenka bource morušového, která upřede kuklu, v níž je pak uvězněná a nemůže se z ní dostat ven. Jen kvůli uspokojení dvou důležitých smyslů — genitálií a jazyka — je člověk spoután hmotným podmíněním. Jak může uniknout?“
Staroveké védske texty neobsahujú len vysokú úroveň filozofického a duchovného poznania, ale tiež informácie...
ČÍTAŤ VIAC
