„Zmatená živá bytost, která pokládá tělo a mysl za sebe sama, považuje některé lidi za své příbuzné a jiné za cizí, a kvůli této mylné představě trpí. Hromadění těchto smyšlených hmotných představ je příčinou utrpení a takzvaného štěstí v hmotném světě. Podmíněná duše v tomto postavení se musí rodit v různých druzích a jednat s různými typy vědomí, čímž si vytváří nová těla. Tento neustále pokračující hmotný život se nazývá saṁsāra. Hmotné úvahy přinášejí zrození, smrt, nářek, pošetilost a úzkost. Tak se někdy dobíráme ke správnému pochopení a jindy opět podléháme nesprávnému pojetí života.“
Život je cesta a pri každej ceste ide o to stále napredovať. Musíme však presne vedieť, kam sa chceme...
ČÍTAŤ VIAC
